Základní přehled nejpoužívanějších útoků a jejich možné varianty.
 
Frontální útok




Schematický nákres frontálního útoku na postavení nepřítele.

Frontální útokpředstavuje mohutný přímý úder na hlavní pozice nepřítele vedený zpravidla otevřeným dobře prostupným terénem.

Základní idea taktiky

Smyslem taktiky je prudkým přímým útokem rozbít a zničit hlavní síly protivníka nebo prostě prorazit přes jeho klíčové pozice. Její výhodou je jednoduchost – není třeba nic vysvětlovat a obejde se bez výcviku jednotek, každý pochopí, že má vyrazit vpřed, zabít každého nepřítele, kterého cestou potká, a zastavit se až… Obzvláště účinná je při souboji muž proti muži, pokud má útočící strana početní nebo individuální převahu. V současné době však je takovýto scénář velmi málo pravděpodobný a úspěšný frontální útok vyžaduje velmi specifické podmínky a zpravidla i kombinaci s dalšími taktikami. Příkladem může být prudký tankový útok za písečné bouře proti řídce rozmístěným oddílům pěchoty nedisponující dostatečným množstvím protitankových zbraní, který kombinuje výhodu překvapení, využití špatné viditelnosti a značné individuální převahy na straně útočníka.





Jednostranný křídelní útok

Je to útok na vybrané křídlo nepřátelské formace. Koncentrace vlastních útočných jednotek na jednom křídle má teoreticky zvýšit šanci na úspěch při prorážení nepřátelské obranné linie. Jeho podstatnou nevýhodou je to, že vojska musí urazit větší vzdálenosti, aby obklíčily nepřátelskou formaci. Nicméně díky úžasné koncentraci vojenské síly na jednom křídle se jedná o velmi silný úder.

Klamný úder

Varianta jednostranného útoku. Na jedno křídlo vojenské formace (útočné křídlo) jsou rozmístěny hlavní útočné síly, na druhém křídle pak slabší vojenské formace, které provedou první úder, ten může být veden ovšem i ze středu útočící armády. To vyvolá u protivníka dojem, že hlavní úder je veden v tomto bodě, přičemž on přesune své síly (buď oslabí první linii ostatních částí fronty, nebo přisune záložní síly) do bodu nepřátelského útoku. Když pak přijde skutečný útok, je zaskočen a útočník má velký bonus při útoku. Použito úspěšně např. Pruskou armádou v bitvě u Sadové (též u Hradce Králové) v létě roku 1866 nebo generálem Erichem von Mansteinem v roce 1942 na Krymu (Kerčský poloostrov).

Týlový útok

Též často používaná varianta spočívající ve vysazení pěchoty v týlu protivníka za účelem snadnějšího obklíčení jádra nepřátelské armády (odříznutí ústupových cest) či ve vyvolání zmatku. Užívá se běžně i v oboustranném křídelním útoku, kde jeho účinnost se ještě v případě úspěch zvyšuje. (V oboustranném provedení byl použit generálem Schwarzkopfem v Pouštní bouři v roce 1991 v jižním Iráku, výsledkem bylo obklíčení a kapitulace nepřátelských tankových divizí).

Oboustranný křídelní úder

Bitva u Kann
Bitva u Kann

Jedná se snad o nejoblíbenější taktiku od bitvy u Kann (Hannibal za druhé Punské války při tažení v Itálii) přes druhou světovou válku (bitva na Bzuře v Polsku 1939, bitva u Kyjeva 1941, bitva u Falaise 1944, bitva o Porúří 1945, bitva o Berlín 1945) až po současnost (generál Schwarzkopf Irák 1991). Jeho obliba spočívá především v možnosti úplného zničení jádra nepřátelské armády. Jeho subvarianty jsou totožné s jednostranným křídelním útokem, u klamné subvarianty se útočí nejprve na střed nepřátelské formace a pak teprve na křídla.

Zadní (týlový) úder

Toto je nejatypičtější typ křídelního úderu. Použit byl jedenkrát za občanské války Severu proti Jihu. Dnes je prakticky velmi obtížné jej užít, což je dáno existencí souvislé fronty. Jeho úspěšnost spočívá v úplném obejití jádra nepřátelské armády a vpadnutím do týlu.

Praktické užití

Užití těchto taktik je v současnosti rozdílné u armád „západního světa“ (NATO + Izrael a JAR) a armád zbytku světa (především Rusko a Čína).

Zatímco prvně zmíněný svět užívá tyto taktiky za úplné letecké převahy a v kombinací s chirurgicky přesnými raketovými údery, pak druhá skupina států, a zde bez debat se jedná hlavně Rusko a Čínu, užívají tuto taktiku v masových úderech velkých tankových formací s podporou obrovského množství pěchoty. Raketové údery a bombardování (zde především bitevní vrtulníky) těží ze své početní převahy a zdevastují obrovské územní plochy. Oč je druhá taktika účinnější (není tolik závislá na úplném ovládnutí vzdušného prostoru nepřítele), o to víc se vykazuje vyššími ztrátami na životech a materiálu

Protiútok

 

Mortain counterattack 6. - 17. srpna 1944 v Normandii
Mortain counterattack 6. - 17. srpna 1944 v Normandii
 
Mortain counterattack 6. - 17. srpna 1944 v NormandiiProtiútok je bojová taktika používaná bránící se stranou, která je pod útokem. Spočívá v tom, že útočník se během svých akcí vyčerpává, opouští svá obranná postavení a zpravidla vynuceně rozvíjí své síly způsobem, který není optimální pro obranu. To umožňuje bránící se straně za určitých podmínek zaútočit a využít tak slabin útočníkova rozvinutí. Protiútok provedený na strategické úrovni se nazývá protiofenzíva.

Provedení

Za příhodné podmínky k protiútoku se považuje zejména:

  • okamžik, kde útočící strana musí zpomalit či zastavit svůj postup kvůli doplnění zásob, munice či početních stavů
  • okamžik, kdy se nepřátelské síly dostanou do příliš exponovaného postavení a mají slabě kryté boky nebo týl
  • okamžik, kdy nepřítel příliš rozptýlí své síly
    Protiútok je důležitou součástí celé řady bojových doktrín, např. tzv. backhandové taktiky, kdy bránící se strana svými hlavními silami ustoupí, nechá útočícího nepřítele rozvinout své síly a vyplýtvat nejtvrdší úder v prázdném prostoru a poté jej prudkým protiútokem vrhne zpět nebo odřízne a zničí. Tato taktika má i svůj strategický protějšek v strategii pružné obrany. Jedním z nejdokonalejších příkladů jejího použití je Mansteinova jarní ofenzíva.
Další klasickou taktikou (či strategií) je vybudování hluboce členěné obrany a shromáždění silných mobilních záloh v týlu. Bránící se strana posečká, až se nepřítel unaví probíjením se skrz zmnožená obranná postavení, a nakonec jej vyčerpaného a rozptýleného napadne a zažene nasazením záloh.
Odvozené použití termínu
Termín protiútok (a řidčeji i protiofenzíva) se běžně používá i v politice, obchodní válce nebo v různých hrách, jako jsou třeba šachy.
Blitzkrieg

Blitzkrieg (blesková válka) je bojová doktrína založená na rychlém a hlubokém průniku motorizovaných a mechanizovaných jednotek obranou nepřítele. Myšlenkou je rychlé obsazení velitelských a zásobovacích uzlů nepřítele, přetnutí jeho klíčových komunikací a narušení komunikace a smysluplného uspořádání jeho bojových formací. Ústřední roli hrají při praktikování takovéhoto způsobu boje pochopitelně tankové síly, ovšem aby byla opravdu účinná, vyžadují tanky podporu a propracovanou spolupráci ze strany plně mechanizovaných jednotek pěchoty, vysoce mobilního dělostřelectva a letectva. Tato doktrína byla poprvé rozpracována Brity (velký vliv měli zejména John F. C. Fuller a dle některých i Lidell Hart), ale nebyla nijak zvlášť protežována a v rámci malé pozemní armády Velké Británie, která nevedla relevantní války, ji nebylo možné ani dokonale rozpracovat, ani proslavit a Británie silně upřednostňovala výstavbu leteckých a námořních sil. Krom Britů se touto teorií zabývali ve velmi omezené míře i Francouzi, zejména pak mladší důstojníci, jako Charles de Gaulle (viz jeho teoretický spis Vers l'armée de Métier), jejich teorie se však neprosadily prakticky vůbec. Bleskovou válkou se zabývali i někteří vojenští představitelé SSSR, kteří pochopili její význam v moderní válce. Od této koncepce bylo upuštěno po té, co v bitvě u Guadalajary ve Španělské občanské válce bylo dosaženo vítězství nad italskou mobilní kolonou. Samostatné tankové svazky byly v SSSR rozpuštěny po Stalinových čistkách a tanky byly přiděleny k pěším jednotkám. Situace se začala mírně obracet až po Žukovově vítězství nad Japonci u Chalchyn Golu, kdy k vítězství Rudé armády přispěly významným způsobem rychlé tankové svazky.

V Německu se této doktríny chopil budovatel německých tankových vojsk Heinz Guderian, který ji rozvinul do použitelné podoby a prosadil jako jednu z hlavních doktrín v německých ozbrojených silách. Hrála hlavní roli během německých invazí do Polska a do Francie v letech 1939-1940, kdy se nepřipravení protivníci (byť v druhém případě s větším množstvím kvalitnějších tanků) s touto taktikou nedokázali vyrovnat. Postupem času se však protivníci Německa dokázali přizpůsobit, přejali tuto koncepci mezi své vlastní metody a vyvinuli účinné způsoby, jak se jí bránit. Bleskovou válku začali proti Němcům praktikovat postupně spojenci, přičemž nejviditelnějších úspěchů dosáhl Sovětský svaz. Rudá armáda při operaci Bagration v roce 1944 provedla mohutný klešťový obchvat směrem na Minsk, při němž v prostoru Bobrujska obklíčila několik německých divizí, které byly nuceny kapitulovat. Počátkem roku provedla v rámci Viselsko-oderské operace ještě rychlejší postup, kdy během dvou týdnů postoupila od Visly až k Odře. Teorie blitzkriegu jsou dosud důležitou součástí bojových doktrín soudobých armád. Za dokonale provedenou operaci zcela podle intencí bleskové války je považována např. šestidenní válka (1967) nebo Operace Bouře (1995).

Nutno ovšem říci, že blitzkrieg má i značná omezení. Jeho účinnost je velmi snížena v případě, že nepřítel dobře rozčlení svou obranu do hloubky a sám disponuje patřičně silnými a mobilní silami s dobrým spojením, které mu umožňují provést ve správnou chvíli protiúder. Pokud se navíc útočník střetne na velkém volném prostoru (poušť, step) s nepřítelem, jehož armáda je dostatečně mobilní celá, nelze při správně koncipovaných akcích v podstatě cíl blitzkriegu naplnit, protože se nikdy nepodaří vytvořit dost pevné obklíčení okolo bránících se jednotek.

Taktika motti

Taktika motti (finsky mottisota) je speciální vojenská taktika vyvinutá finskou armádou pro boj v nepřehledném terénu se špatným stavem komunikací. Byla úspěšně aplikována během bojů s Rudou armádou za Zimní války a v první fázi Pokračovací války.


Původ názvu
Motti označuje ve finštině hromadu pokáceného dřeva připraveného ke zpracování a odvozu. Ve vojenském žargonu označuje obklíčené enklávy nepřítele, které taktika motti dočasně produkuje.


Popis taktiky
Daná taktika se ideálně hodí pro boj v neprostupném terénu, v němž neexistence komunikací znemožňuje nepříteli plně rozvinout své síly a dostatečně zabezpečit své pozice a křídla. Počítá se s tím, že nepřítel se během postupu vpřed roztáhne podél komunikace a že se jeho postup nakonec na vhodném místě podaří zastavit. Pak následuje protiúder, během kterého finská armáda využije svoji vysokou mobilitu v těžkém terénu. Za ideální byl považován noční protiúder, kdy jednotky Sissi pronikly mezi opevněné obranné body nepřítele, zlikvidovaly hlídky a infiltrovaly klíčové pozice. Následoval zdrcující útok, jehož výsledkem bylo rozbití útvaru nepřítele do jednotlivých enkláv. Poté následovala postupná likvidace jednotlivých enkláv.

 

Historické příklady
Za učebnicový příklad aplikace taktiky motti je považováno zničení elitní 44. divize Rudé armády v Bitvě o Suomussalmi a některé dílčí bitvy v roce 1941 při ofenzívě v Ladožské a Východní Karélii a na Karelské šíji.

Dále byla tato taktika úspěšně použita a dokončena v prosincových a lednových bitvách Zimní války na severním břehu Ladožského jezera, nicméně zde už nelze mluvit o učebnicové ukázce, neboť taktika motti předpokládala zničení enkláv bezprostředně následující po jejich vytvoření - tj. v několika dnech, zatímco zde se jejich likvidace roztáhla na týdny, což bylo způsobeno jednak nedostatkem mužů a těžkých zbraní na finské straně, jednak tím, že rozbití nepřátelských kolon nebylo ideální a některé vzniklé enklávy byly příliš velké. Likvidace většiny z nich tak byla odložena až po jejich oslabení skrze mráz a vyhladovění.

Příkladem ne zcela úspěšné, respektive nedokončené taktiky motti patří bitva v sektoru Kuhmo, kde se elitní 54. divizi Rudé armády podařilo obklíčit, ale rozbití jejího útvaru bylo nedostatečné a nepodařilo se dosáhnout jejího úplného zničení. Nutno ovšem dodat, že situace zde byla komplikována sovětskými posilami, které neumožnily Finům uvolnit pro likvidaci obklíčeného nepřítele dostatečně silné jednotky.

13.04.2008 21:10:35
tatra0660

Jakou záložku používáte ?

Plyn (3487 | 35%)
AEP (3259 | 32%)
Manuál (3311 | 33%)
TOPlist
Tvorba stránek : franta, ICQ 460029589
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one